PĚTADVACÍTKA NA KRKU.

Už od června je mi 25 a já tak nějak pořád balancuju nad tím, co všechno jsem za to čtvrt století zažila. Co vše je snad přede mnou a co bych si chtěla splnit. Pamatuji si to jako včera, co mi bylo 15 let, a já si říkala, že lidé nad dvacet mi přijdou staří, a že si s nimi nemám o čem povídat. A je to tu. Mě je přes dvacet, a často teď poslední dobou myslím a přemítám, jaké jsem měla dětství, dospívání, a jaká jsem nyní. Co vše se změnilo, a co je naopak stejné. Zda já jsem stejná. Jedno vím ale jistě, snít jsem nikdy nepřestala.

Read more