Archiv štítku: 2017

NOC V CENTRAL PARKU: Guillaume Musso

originální název: Central Park

autor: Guillaume Musso

překlad z francouzštiny: Daniela Marešová (2017)

rok vydání originálu: 2014

nakladatelství: Motto

počet stran: 296

žánr: světová literatura, thriller, román

čteno: 29. – 31. říjen

Nahlédneme do obsahu: 

Představte si, že se jednoho rána probudíte kdesi na lavičce, připoutaná k cizímu člověku, a nevíte, co se dělo předchozího večera, a jak se to celé seběhlo. Alice a Gabriel (dva cizinci) se probudí vedle sebe na lavičce, připoutání k sobě. Po krátkém šoku se seznamují a snaží se přijít, co se stalo, a hlavně kde se nachází. Oba mají pocit, že je to Paříž. Ale pravda je někde jinde. Kde teda jsou, a proč jsou spolu? Očekávání, napětí a hlavně rozuzlení nás provází od začátku do konce. Nic není, jak se zdá. Závěrečné vyhrocení zcela šokuje a nikdo by ho ani náhodou nečekal.

Co si myslím:

Čekala jsem různá rozuzlení, ale tohle ne. Autor umí psát a umí šokovat a s další novou knížkou to jenom potvrzuje. Jeho styl mě baví a každá knížka je parádní. Baví mě a těším se na další příběhy. Ne každému můžou jeho příběhy sednout, protože jsou také plné nereálných scénářů, které si jen těžko umíme představit, že by se doopravdy mohli stát. Ale kdo ví, nikdy neříkej nikdy. Mě osobně se nejvíc líbí kniha – Protože tě miluji, která mě neskutečně bavila až do samotného závěru, kdy přišlo šokující rozuzlení. Ale s každou další knihou se k autorovi dostávám blíž a blíž. Jen mě mrzí, že je u nás tak málo překládaný. A opravdu si netroufnu číst jeho romány v originále.

Hodnocení 5 / 5 

Rozhodně zkuste i další autorovy knihy. Každá jednotlivá stojí za pozornost.

NEJLEPŠÍ PRO VŠECHNY: Petra Soukupová

název v originále: NEJLEPŠÍ PRO VŠECHNY

autorka: Petra Soukupová
rok vydání: 2017
nakladatelství: Host
počet stran: 368

žánr: česká próza, román

 

čteno: 22. – 29. leden


Nahlédneme do obsahu:

Dostáváme se do kruhu a příběhu tří lidí, tří generací, v jedné rodině. Setkáváme se malým Viktorem, jeho maminkou Hankou a babičkou Evou, se kterými se vydáváme na začátek zamotané a strastiplné cesty, která je nová pro všechny tři. Na začátek toho, kdy se Viktor stěhuje od maminky z Prahy na vesnici k babičce, kde začíná chodit do nové školy, střetává neznámé lidi, a musí si zvyknout na nové prostředí. Babička si zvyká na svého vnuka, kterého už skoro ani nezná, na nový život a spolubydlícího. A Hanka si navyká na život bez syna, kterého zanechala u babičky. Je to změť pocitů, nervů a popisů, kde můžeme vidět, jaký koloběh dokáže roztočit lidská nekomunikace, která vede ke svárům, nepochopením, zmatkům a stresům. Těm by se dalo zabránit prostou komunikací v rámci rodiny. Ale to těmto třem nějak nejde. A tak se do toho postupně zamotávají, a vzniká příběh, který se nám postupně odkrývá. Odtajňuje další a další tajemství a bolesti v rodině. S dějem se postupně seznamujeme skrz tři vypravěče. Každý ze tří hlavních postav nám ho popisuje ze svého pohledu. A ty pohledy se prolínají, a my sami si můžeme ujasnit souvislosti. Je vidět, že negativní knihy a příběhy hltám, a čtou se mi dobře. Čím to ?

Co si myslím:

Miluji autorčin styl psaní, a to, s jakou lehkostí dokáže všechno sepsat. Střídání opravdu dlouhých souvětí a krátkých úsečných vět. Opět nám předkládá reálné vyprávění ze života. Baví mě, jak se autorka zaměřuje na dětského hrdinu, který prožívá svůj příběh a podává ho skrze vlastní naivní pohled. Souběžně ale vnímáme ten samý děj očima matky i babičky. Prolínají se tu tři generace, což mě na tom bavilo nejvíc. To, že se u mě střídaly emoce, a po každém vyprávění a události jsem sympatizovala s jinou postavou. Většinou se mi příčila postava Hanky, která mi byla nesympatická, přišla mi sobecká a často necitlivá ke všem. Neustále mi bylo líto Evy i Viktora. Ani jeden z nich to neměl lehké a zároveň si za spoustu věcí mohli sami. Je vidět, jak nekomunikace v rodině dokáže vytvořit spoustu křivd a neporozumění. Spoustu zbytečného trápení a smutku. Každopádně za mě další inteligentní a povedená kniha.

Obálku hodnotím opravdu kladně. Rozhodně nejlepší ze všech autorčiných knih. Co myslíte? 

Celkové hodnocení: 5 / 5
Znáte autorku a její další knihy?

HUBNUTÍ JE VĚDA?

 

maturitní plesy dělí jeden rok  – leden 2017 versus leden 2018 

Spoustu lidí mě už roky kritizovalo a zároveň podkopávalo nohy. I vlastní členové rodiny mi nebyly oporou, jakou bych si vždycky přála. Byla jsem neustála demotivovaná, a myslela jsem, že nikdy nezhubnu. Nechtěla jsem to dělat pro nikoho jiného, než sama pro sebe. Neustále jsem měla pocit, že začínám odznova pokaždé, když jsem zhřešila. Nový rok byl pro mě vždy jasným cílem a startem začít nanovo. Ale pokaždé jsem někde ztroskotala. Hlavně jsem na to byla sama. Měla jsem pocit, že to nikdy nezvládnu. Ale už si to nemyslím. 

výživová poradkyně mi pomohla a otevřela oči.  Konečně vím, že člověk na to nemusí být sám. Stačí malé popostrčení k vysněnému cíli.

Ukázalo se, že to není tak nereálné. A že je to naopak docela jednoduché a logické, když člověk ví, jak to dělat správně. Vlastně stačilo trošku upravit jídelníček (protože zdravě jím už několik let) a především zmenšit porce a udělat je pravidelnější.

Já sama jsem měla ze začátku pochybnosti. Ale ubývající centimetry, pomalu se snižující číslo na váze, ale především i fotografie, které nyní vidím jako jasný důkaz, jsou dost pádné výsledky. Mohu si konečně trošku oddechnout a říct, že to skutečně jde. Jen člověk musí chtít mít vůli a motivaci, a snažit se. Samo to nepůjde nikdy. Nic víc v tom není. 

 

p.s. můj přítel se nemění. naopak je pořád stejně krásný a dokonalý. 

ROK 2017 v BODECH.

Další rok je za námi, a já bych ráda shrnula v pár bodech několik pro mě zlomových a zásadních okamžiků, které se v mém životě za těch 365 dní udály. Za mě to byl naprosto neskutečný blázinec a životní koloběh, a s ním navždy spojené tyto konkrétní mezníky:

  • odevzdání diplomové práce
  • první dovolená s přítelem (u moře v Řecku)
  • úspěšné zakončení magisterského titulu
  • změna práce – a částečný přesun do Prahy
  • roční výročí s přítelem
  • stěhování do pražského bytu
  • promoce a definitivní zakončení školy
  • první malování a budování společného domova
  • už definitivní přesun z Kutné Hory do Prahy
  • druhý silvestr s přítelem, a první ve společném bytě
  • první společné divadelní představení
  • nová práce, nové bydlení = nové začátky

Ano, během jediného roku se toho událo tolik, tolik dobrého, co mě posunulo dál. Zlomové bylo hlavně ukončení studia, studentského života a definitivní přesun mezi pracující a dospělácké žití – placení nájmu, vaření, starání se o přítele a budování vlastního domova. Ale nejen to, každý jediný bod mi dal mnoho, a nelituju ani jednoho. Naopak.

Možná se to někomu zdá banální, nebo jste si tím prošli už dávno, a nyní už řešíte jiné životní kroky. Ale pro mě to byl další důležitý a zlomový rok, a za nic na světě bych ho neměnila.

A co plánuju na letošní rok s číslem 2018? Vlastně nic zásadního, ale už teď jsem plná nadějí a očekávání, že to bude skvělé.

Rozhodně to bude další velká výzva. První společné bydlení, budování vlastního domova, a další skvělé zážitky a okamžiky ruku v ruce. Čeká nás s přítelem opravdu spoustu poprvé. A na každé jednotlivé se těším. I na ty první společné hádky v bytě 🙂

Předsevzetí a cíle už dávno neřeším. Řídím se tím, co je teď a tady, a snažím se splnit si své sny. A být šťastná. Ne zítra, ani za měsíc, ale právě teď. ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK. Ať je tak dobrý, jak chcete vy sami 🙂 

PŘEČTENO za rok 2017

Dala jsem dohromady, díky www.databazeknih.cz, seznam toho, co jsem prozatím v letošním roce přečetla. Některé knihy (tučně zvýrazněné) mě opravdu chytly za srdce. Jiné jsem jen přelétla, a nezanechaly ve mě skoro nic. I tak budu ráda, když se něčím inspirujete a zaujme vás to.

Celý příspěvek