SMRT NENÍ OPAKEM ŽIVOTA. SMRT JE UŽ V NAŠEM ŽIVOTĚ SKRYTA.

Citací z knihy, tak začínám svou recenzi pro mě nevšední a přesto dost zajímavé knihy s názvem Norské dřevo od japonského velikána Haruki Murakamiho.

Noruwei no mori, Norwegian wood, Norské dřevo… 

Kdo už to četl, ví, že je to těžko popsatelná literatura, která v sobě skrývá mnohem víc než jen obyčejný příběh. Kdo to zatím nečetl, se snad nechá zlákat na něco jiného, než je třeba zvyklý, a přesto dost atraktivního, aby pro to běžel, a neodložil, dokud nedočte. doufám.

Autor:

Haruki Murakami je dost známé jméno. Ale víte o něm něco víc, než jen, že píše japonskou prózu? Autor má například velmi blízký vztah k našemu Franzi Kafkovi, a to se projevuje třeba tak, že hlavní postava v románu Kafka na pobřeží si dá zajímavou přezdívku. Přečtěte si sami a dozvíte se jakou. Spisovatel vystudoval divadelní vědu. Také miluje hudbu, a to se projevuje v nejednom románu. Pro tento je typická kapela Beatles, která je provázena víceméně celým dílem. Už jen název je jasným odrazem.

Na svém kontě má pár desítek knih. Je pravda, že jsem prozatím četla pouze dvě. Ale po Afterdarku je pro mě tohle zatím největší srdcovka… prozatím. A chystám se na další, to je jistota. Třeba zrovna na toho Kafku.

Obsah:

Základní zápletkou je jak jinak, milostný příběh. Dá se říct, že tady se neustále objevují, mizí a zase se prolínají nejrůznější milostné trojúhelníky (nemáte ten pocit?). Někdy jasné, jindy zvláštní a tajemné, ale přesto jsou tu po celou dobu. Nebo aspoň já je zde neustále vidím.

Hlavním hrdinou je mladý kluk, student, Tóru Vatanabe. Ještě mu není dvacet, a přesto prožije za tři roky, které se v knize odehrají to, co lidé třeba ani za celý život ne. Tolik zvratů, tolik dobrého, romantického, i zlého, a přesto jde dál. Přesto se neptá, proč, a jak. Jednoduše to přijme jako něco zcela jasného, běžného. Jako svůj osud.

Ukázka zfilmované podoby, která bude dalším tématem článku. 

zdroj: youtube.com

Můj názor:

Dala jsem knize druhou šanci a jsem za to ráda. (Není tomu dávno, v červnu před státnicemi, co jsem ji znechuceně odložila, ale kdo by měl v tu dobu na něco náladu).  Nezklamala. Naopak, jsem z ní nadšená. Příběh mě po pár kapitolách vtáhnul a já se nemohla odlepit. I když je děj někdy ponurý, někdy zdlouhavý a hodně popisný, i tak mě bavil. Postavy mi spíše přišly bez života, že pořád na něco čekají, něco oddalují a chybí tomu pořádná akce. I tak to bylo místy dost okořeněno erotickými scénami, které se tam přesně pasovaly. Nejvíc na mě ulpily dvě jasně definované role muže a ženy. neustále narážky na vlasy, a na sponky. Snad každá japonka má kratší sestřih a nosí sponku? A je tak vyhublá, jemná, a bezbranná? A muži jsou ti, kteří jsou silní a ochranářští, ale zároveň myslí jen na to jedno, a nevěra je pro ně denní chléb? Pořád mě to nutí myslet na všechny a všechno, co jsem ještě před chvílí měla rozečteno. I tak mě to pohltilo. Ta kniha mě bavila.

Údaje:

autor: Haruki Murakami

vydavatelství: Odeon

překlad z japonštiny: Tomáš Jurkovič

rok a místo vydání: Japonsko 1987 / Praha 2002

počet stran: 302

Doporučuju jedním jasným Áno. 

v dalším článku se zaměřím na srovnání filmu a jeho knižní předlohy, o které tu mluvím 🙂 Už teď mě ale zajímají vaše názory na filmová zpracování. Jsou některá, která se vám líbí víc, jak samotná kniha?

 

0 100 100 1
100%
Average Rating
  • Za mě je to tragické, a přesto dost živoucí vyprávění o lásce, životě, ale i smrti v mnoha podobách. Takové, které vás nutí o všem přemýšlet, nejen o hlavních postavách, ale i o sobě samotném. O svém životě, o současnosti i minulosti.
    100%

1 komentář u „SMRT NENÍ OPAKEM ŽIVOTA. SMRT JE UŽ V NAŠEM ŽIVOTĚ SKRYTA.

  1. Anička

    Zní to dobře, jen já prostě nemusím ta japonská jména, strašně špatně se mi čtou a poslouchají 😀 Každopádně auta znám a článek velmi pěkný 🙂

    thewaybya.blogspot.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.