KULTURA NA TŘETÍ.

Od té doby co jsme se s přítelem sestěhovali do společného bytu, snažíme se být aktivní a navštěvovat kulturní akce. Za poslední měsíc a půl jsme byli dvakrát v divadle a chystáme se na další skvělé inscenace. Ráda bych se s vámi o tato představení podělila, třeba vás to zaujme, a vyrazíte také. 

 

PROSINEC – SOUBORNÉ DÍLO WILLIAMA SHAKESPEARA VE 120 MINUTÁCH 

K vánocům jsem dostala lístky do Divadla v Dlouhé v Praze (kousek od Palladia), a tak bylo jasné, co budeme dělat 30. prosince. Hra nese název Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách. V první chvíli mě napadalo, že půjde spíše o klasiku, a já se budu nudit u vážných (dramatických) Shakespearovských děl. Ale později jsem pátrala, a zjistila, že je to velká sranda, a sami herci to pojali opravdu komicky. Jedním z herců je i Miroslav Táborský, kterého mám moc ráda, a tak jsem se těšila i (nejen) na něj.

Hra vychází původně od amerických autorů. A premiéru měla už v roce 1987 v Kalifornii. Teď už se hraje po celé Evropě.

Celé představení trvá víceméně opravdu těch 120 minut, kdy se herci nezastaví. Sami zvládají hrát, zpívat, tancovat, přestavovat si kulisy, převlékat se na jevišti, střída kostýmy v průběhu, a to všechno ve velkém fofru. A přesto se neskutečně nasmějete a užijete si každou minutu. Přestávka zde nebyla, pouze herci si udělali takovou vlastní, improvizovanou pauzu. 🙂 Každopádně hru doporučuju každému, kdo má rád humor, zajímavé moderní zpracování Shakespeara, a další skvělé prvky, které nebudu prozrazovat. Hra rozhodně stojí za to. 🙂 

 

ÚNOR – NATĚRAČ

V únoru jsem příteli darovala lístky já, jednoduše jen tak, za to, jak byl šikovný při stěhování, a protože jsem mu chtěla udělat radost. Koupila jsem představení s názvem Natěrač. Jedná se o inscenaci, která je i zfilmovaná. A jelikož jsme se na film pár dní před tím dívali, nebylo co řešit. Byla jsem zvědavá, jaká bude divadelní verze. Film se nám moc líbí, a tak jsme byli natěšeni i na divadelní verzi oba dva stejně. Hru dávají v divadle Gong v Praze, kousek od metra Palmovka.

Kdo viděl film, tak vlastně už teď ví, o čem je hra, a jak to celé dopadne. Víceméně to bylo dost stejné, lišilo se akorát pár drobností, sem tam nějaké jméno postav. Ty jsou celkem tři. Ani víc, ani míň. Hlavním aktérem je jakýsi natěrač (maíř pokojů), kterého hraje skvělý a námi s přítelem oblíbený, Leoš Noha (ve filmu ho ztvární Jan Budař). A pak majitelka domu, kterou hraje Bára Mottlová (ve filmu Jitka Čvančarová). No a druhá dáma Eva Decastelo (ve filmu Marta Issová), která si přijde do domu stěžovat, že ta první spí s jejím manželem. A to je hlavní zápletka, která rozvíří neuvěřitelnou hru a komedii, u které se nasmějete skoro až k slzám. Rozhodně to stojí za to, až do konce.

Musím se přiznat, že divadelní verze se mi líbila daleko daleko víc. Nasmála jsem se jak blázen, a mrzelo mě, když už to po dvou hodinách skončilo. V divadle vás čeká krátká, asi 20 minutová přestávka, aby se herci převlékli. A jede se dál. Ani v druhé půlce se nenudíte, naopak, je to o další kus lepší a vtipnější. Pokud pořád váháte, na co jít do divadla, tohle je zaručená trefa do černého. 🙂 

 

DUBEN – S BARVOU VEN!

Letos třetí představení, které nás čeká, se odehraje v Divadle v Rytířské v Praze, kousek od Václavského náměstí. I tyto lístky jsem darovala příteli (i sobě :D) a to k Valentýnu, který tak nějak neslavím, ale víte jak. Dárky jsme si dali 😀 🙂
Zatím nedokážu zhodnotit, jaké to bude, ale už teď se těším. Recenze a ohlasy jsou zajímavé. Navíc autorem je francouzský divadelník a režisér Francis Veber. Komu to jméno nic neříká, tak vám připomenu jeho známé filmy, jako Drž hubu! Blbec k večeři a podobně. 🙂

Hlavní postavou v této hře je účetní v továrně na kondomy, který je absolutní smolař. Rozvedla se s ním manželka, syn s ním nemluví, a chtějí ho vyhodit z práce. Pak se setká se sousedem, a ten mu poradí, aby v práci sehrál parádní trik. Žádná firma přece nemůže vyhodit někoho s homosexuální orientací. A tak se zase rozjede neutuchající komediální zápletka. Už jen dle jeho filmů soudím, že i tohle mě rozhodně posadí ze židle. 🙂

 

A co vy? Chodíte do divadla? Budu ráda za tipy na zajímavé hry. 🙂 

8 thoughts on “KULTURA NA TŘETÍ.”

  1. Já chodím do divadla ráda, posledních pár let jezdíme od bývalé školy s kamarádkami s klubem mladého diváka. Zatím to jde, vyjde to levně a mnohdy jsou to představení, na která bych za normální situace nešla, ale nakonec se mi moc líbí. 🙂

  2. V divadle jsem byla jen párkrát s mamkou na muzikále. Jezdily jsme do Prahy, co máme 2 hodiny, takže jsme jezdily opravdu jen vyjímečně. Ale úplně jsi mě k tomu navnadila, hned bych si do nějakého divadla na komedii zašla 🙂 Já byla na muzikálech Robin Hood a Děti ráje. Mám to takhle spojené moc ráda 🙂 Budu se těšit na recenzi o divadle S barvou ven 🙂

    WantBeFitM

    1. Já jsem byla také s mamkou v divadle, nedávno na Screamers, což jsou čeští tranvestiti a jsou opravdu boží. 🙂 dělají tahle představení po celé ČR už asi 20 let. 🙂

  3. Divadlo miluju! Chodím tam sice jen zřídka, ale když už tam jdu, tak jsem vždycky nadšená. Nejvíc na divadle mám ráda herce, všechny. Obdivuji je, navíc je to mnohem osobnější než obyčejné kino (které mám ale taky moc ráda). Líbí se mi, že se na scéně může stát něco neočekávaného, co třeba nečekali ani herci a mě baví jejich reakce. Je to pro mě perfektní projev lidskosti jako takové.

    1. Já také obdivuju herce, a přesně i za to, jak dokáží reagovat na nečekané situace a zapojují velkou improvizaci, nejen za to jako klobou dolů 🙂

  4. Ja som teda do divadla chodila len zo školy ale takto sama som ešte nebola. A už si úprimne asi ani názvy nepamätám 😀 Ale raz by som veľmi chcela ísť na nejaký dobrý muzikál!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.