KDYŽ KNÍŽKA PŘEVÁLCUJE FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ.

O knižní předloze jsem se zmínila v jednom z předchozích článků, a nyní je čas na srovnání s filmovou verzí Norského dřeva, která je podle mého zkrátka trochu jiná. Pro jiného možná trhák, pro mne spíš zklamáním…

Noruwei no mori, Norwegian wood, Norské dřevo… 

Obsah knihy:

Základní zápletkou je jak jinak, milostný příběh. Dá se říct, že tady se neustále objevují, mizí a zase se prolínají nejrůznější milostné trojúhelníky (nemáte ten pocit?). Někdy jasné, jindy zvláštní a tajemné, ale přesto jsou tu po celou dobu. Nebo aspoň já je zde neustále vidím.

Hlavním hrdinou je mladý kluk, student, Tóru Vatanabe. Ještě mu není dvacet, a přesto prožije za tři roky, které se v knize odehrají to, co lidé třeba ani za celý život ne. Tolik zvratů, tolik dobrého, romantického, i zlého, a přesto jde dál. Přesto se neptá, proč, a jak. Jednoduše to přijme jako něco zcela jasného, běžného. Jako svůj osud.

Kniha versus film

Knížka vyšla v japonském originále v roce 1987. Film je z roku 2010. A získal v tom samém roce ocenění – Anh Hung Tran (Zlatý lev za nejlepší film). 

Jak jste si možná všimli z článku o knize, tak jsem ji hodnotila opravdu kladně.

Co se týče filmu, nemohu a nechci být tak optimistická. Většinou se mi filmové verze literárních předloh líbí, až na pár výjimek. I když kniha většinou vede. Tady musím přiznat, že tahle kniha je pro mne objevem, ale film naopak zklamáním. 

Film mne nebavil a neoslovil. Musela jsem se do něj doslova nutit a ani jsem ho nedokoukala na jeden zátah, ale pouštěla jsem si ho natřikrát, což o něčem vypovídá. Naopak jsem měla chuť to nedokoukat. Pořád jsem tam hledala to něco, díky čemuž mě to chytne, nějaký pořádný zvrat, který nepřišel. I když v knize pro mě byl nějaký zásadní zlom, a v půlce mě to doslova chytlo, tak film se spíš vlekl.

Nedokážu odhadnout, kolik japonských filmů jsem dosud viděla, ale tento mne vůbec nebavil. Přišlo mi, že je to celé dlouhé, ponuré, skoro žádné dialogy, a z filmu na mne šla deprese a nuda. Spoustu scén a důležitých okamžiků bylo ve filmu vypuštěno, takže kdo viděl film a nečetl předlohu, musel v tom mít pěkný zmatek. Já sama, kdybych nevěděla souvislosti z knižního příběhu, vůbec bych se nechytala. A i když jsem knihu četla, stejně mě některé filmové pasáže nedávaly smysl. 

Podívejte se na ukázku:

zdroj: youtube.com

Film získal před lety ocenění a díky skvělé knižní předloze jsem měla dost velká očekávání. Což byl tady asi kámen úrazu.  Za mě je to velká škoda, protože si myslím, že je to dobrý příběh, který mohl být zpracován lépe. Mě osobně to vůbec nebavilo. Ale třeba se mezi vámi najde někdo, kdo to viděl a má na to jiný názor. Tak se s ním podělte. Budu za to ráda. 🙂

A pokud znáte jiný, japonský film, který za to stojí, napište mi ho do komentáře. Díky.

0 30 100 1
30%
Average Rating

Film mne doslova zklamal na celé čáře. Je vidět, že se snaží věrně okopírovat knihu, ale některé věci zde byly jinak, a to mě mátlo. A především zde byly podstatné části vypuštěny, a tudíž si myslím, že je dost těžké pochopit děj, aniž bychom se nejprve nepodívali do knihy.

  • 30%

1 thought on “KDYŽ KNÍŽKA PŘEVÁLCUJE FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.